Stoupat a nedívat se na město

Cestou nahoru město není vidět. Jsou vidět paty člověka před vámi a spára mezi stupni. Zeď vlevo je hladká, zeď vpravo má římsu, o kterou se dá opřít dlaň, když se zastavíte. Kámen je v létě teplý, v listopadu studí hned.

V polovině schodů se mění zvuk. Dole je ozvěna ulice, nahoře ozvěna vlastních kroků. To je jediný ukazatel, že jste výš, dokud se neobjeví brána.

Horní rameno

Poslední stupně jsou širší. Odtud je vidět do průchodu a kousek dlažby nádvoří. Stráže, pokud stojí, jsou až za ním. Schody samy končí prahem, ne vyhlídkou. Vyhlídka je o několik kroků dál, u zdi nad městem.